Smuteční verše
- Až umřu, nic na tomto světě se nestane a nezmění,
jen srdcí několik se zachvěje v rose jak k ránu květiny.
- Jak tiše žil, tak tiše odešel,
skromný ve svém životě,
velký ve své lásce a dobrotě.
- Umlkno srdce znavené,
přestalo bít,
budiž Ti, drahý tatínku,
za všechno vřelý dík.
- Kdo v srdci žije, neumírá.
- Člověk, který si zaslouží
jméno dobrý je ten,
jehož myšlenky a práce
jsouvěnovány spíše jiným
než jemu samotnému
- Co vděkem za lásku a péči Tvou
Ti můžem dát,
hrst krásných květů naposled,
za všechno vřelý dík.
- Dotlouklo srdce Tvé znavené,
uhasl oka svit,
budíž Ti,drahá maminko,
za všechno vřelé dík.
- Klesly ruce pracovité, zemdlené,
ztichlo srdce dobré, znavené,
již je po bolestech, utrpení,
již je po životě, je jen rozloučení
- Kdo Tě znal, ten zná naší bolest,
ten ví, co jsme v Tobě ztratili.
V našem srdci žiješ věčně dále -
spi sladce, vždyť se opět shledáme.
- Kdo byl milován,
nebude nikdy zapomenut.
- Když umře tatínek, slunéčko zajde,
v srdci nám zůstane smutek a chlad.
V tom širém světě sotva se najde,
kdo by jak maminka uměl mít rád.
- A za vše, za vše dík,
Za lásku, jaká byla,
za život jaký byl...
- Jen láska zůstane,
ta smrti nezná.
- Lásku měl na rtech,
dobrotu v srdci,
poctivost ve své duši.