Smuteční verše

  • Až umřu, nic na tomto světě se nestane a nezmění,
    jen srdcí několik se zachvěje v rose jak k ránu květiny.


  • Jak tiše žil, tak tiše odešel,
    skromný ve svém životě,
    velký ve své lásce a dobrotě.


  • Umlkno srdce znavené,
    přestalo bít,
    budiž Ti, drahý tatínku,
    za všechno vřelý dík.


  • Kdo v srdci žije, neumírá.

  • Člověk, který si zaslouží
    jméno dobrý je ten,
    jehož myšlenky a práce
    jsouvěnovány spíše jiným
    než jemu samotnému

  • Co vděkem za lásku a péči Tvou
    Ti můžem dát,
    hrst krásných květů naposled,
    za všechno vřelý dík.

  • Dotlouklo srdce Tvé znavené,
    uhasl oka svit,
    budíž Ti,drahá maminko,
    za všechno vřelé dík.

  • Klesly ruce pracovité, zemdlené,
    ztichlo srdce dobré, znavené,
    již je po bolestech, utrpení,
    již je po životě, je jen rozloučení

  • Kdo Tě znal, ten zná naší bolest,
    ten ví, co jsme v Tobě ztratili.
    V našem srdci žiješ věčně dále -
    spi sladce, vždyť se opět shledáme.

  • Kdo byl milován,
    nebude nikdy zapomenut.

  • Když umře tatínek, slunéčko zajde,
    v srdci nám zůstane smutek a chlad.
    V tom širém světě sotva se najde,
    kdo by jak maminka uměl mít rád.

  • A za vše, za vše dík,
    Za lásku, jaká byla,
    za život jaký byl...

  • Jen láska zůstane,
    ta smrti nezná.

  • Lásku měl na rtech,
    dobrotu v srdci,
    poctivost ve své duši.